Myslím, že dvojčata naděluje Pánbu silným matkám za odměnu. Jako každá máme jsem na své děti patřičně hrdá. Stali se pro mě také velkou inspirací a důvodem stávat se lepší a lepší (nebo se o to alespoň pokoušet), abych jim byla dobrým příkladem. Jsem totiž bytostně přesvědčená, že osobní příklad je hlavní (možná i jediný) účinný nástroj výchovy. A že nemohu po svých dětech vyžadovat to, čeho nejsem sama schopna (asi proto nemá ani jeden z nich ve skříních komínky). Taky jsem si řekla, že nejlepší škola pro život je podívat se, jak to chodí jinde. Když jim bylo dvanáct, měla jsem za to, že už jsou připraveni vyrazit s batůžkem na zádech z komfortní evropské zóny a vydali jsme téměř na čtyři týdny do Barmy. Ukázalo se, že cestování je baví a tak jsme v průběhu několika let navštívili ještě Thajsko a Kambodžu, Izrael a Čínu, než naši cestovatelskou vášeň zarazil Covid. Dnes už jsou děti na střední škole, Tomáš studuje Střední průmyslovou školu stavební v Liberci a Laura pedagogiku na Střední škole Jana Blahoslava v Hejnicích (školu zřizuje Jednota bratrská). Laura se věnuje hlavně herectví, tanci a agility s naší fenkou Whisky, Tom hraje na bicí a sportuje. Taky samozřejmě lyže a snowboard, to ani jinak nejde, když bydlíte prakticky mezi sjezdovkama.
Gratuluji Tomášovi a Lauře k 19. narozeninám!
Společný letní výlet s mými dětmi Tomášem a Laurou za poznáváním, sluncem a mořem začal v Aténách. Moje děti ještě aténskou Akropoli neviděly, byl nejvyšší čas to napravit.
Pár dní volna jsem využila k rodinné cestě na Jižní Moravu, aby moje děti lépe poznaly místo, odkud pocházím. Naposled tu se mnou byly ještě jako předškoláci.
Moje dvojčata Tomáš a Laura právě oslavila 18.narozeniny. To je velký předěl v jejich životě!