Novela Stavebního zákona
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Podle hodnocení Světové banky (Doing business, 2019) je Česká republika, co se týče doby potřebné k získání stavebního povolení až na skandálním 156. místě ze 190 hodnocených států.
To se musí změnit, pokud chceme, aby se v České republice stavěly nové byty i dopravní infrastruktura.
Vládou předložená novela stavebního zákona si klade za cíl právě zásadní zrychlení stavebního řízení ve spolupráci se samosprávami. Pro občany se má proces zjednodušit hlavně v tom, že podají jednu žádost, budou jednat jen s jedním úřadem a ten si sám zajistí další podklady. To je myslím velké zlepšení proti současné praxi, kdy stavebník musí obcházet různé úřady se žádostmi o vyjádření k jeho stavbě.
Velmi podstatné pro mě je, že zůstanou zachovány obecní stavební úřady. Původní návrh novely počítal s jejich redukcí, nakonec se ale podařilo existenci úřadů i v menších obcích uhájit. Je to důležité. Místní stavební úřady jsou občanům i stavebníkům mnohem blíž a znají daleko lépe lokální problematiku.
Novela stavebního zákona se rodila celkem složitě a jsem ráda, že se nakonec na podstatných věcech našla shoda. Přesto některé úpravy jsou ještě s otazníkem, poslanci a poslankyně podali řadu pozměňovacích návrhů a o jejich přijetí či nepřijetí rozhodne sněmovna ve třetím čtení. Připojila jsem se k návrhu kolegy Jana Berkiho, který navrhuje rozšířit města s pravomocí vlastních stavebních předpisů o Plzeň a Liberec. Podle navržené novely mají mít tuto možnost pouze Praha, Brno a Ostrava. Vlastní stavební předpisy umožní zohlednit specifika a podtrhnout charakter měst. Liberec by si takové privilegium zasloužil.
Jarmila Levko