85. výročí Křišťálové noci v Liberci

Křišťálová noc, známá také jako Listopadový pogrom nebo Říšský pogrom, byla děsivým projevem antisemitismu, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Tento státem organizovaný pogrom proti židům je považován za jednu z klíčových událostí, které předznamenaly holokaust a byl pojmenován "Křišťálová noc" kvůli střepinám rozbitého skla z výloh židovských obchodů, které pokryly ulice.

Během Křišťálové noci byly zapáleny synagogy, židovské obchody byly pleněny a ničeny, desítky židů byly zavražděny a tisíce dalších byly zatčeny a deportovány do koncentračních táborů. Násilí bylo podníceno nacistickou propagandou a bylo prováděno s tichým souhlasem nacistických úřadů, které odmítaly aktivně zasáhnout proti násilníkům.

Křišťálová noc stojí jako temné varování před nebezpečími, která představují nenávistné ideologie a extremismus. Jde o připomínku toho, jak rychle se mohou násilné akty proměnit v systematickou genocidu, pokud je včas nezastavíme. Mnoho historiků považuje Křišťálovou noc za bod zlomu, kdy nacistické pronásledování židů přešlo od izolovaných incidentů k systematickému státnímu teroru.

Pamětníci a historici dnes reflektují Křišťálovou noc jako moment, kdy měla mezinárodní společenství zasáhnout a odsoudit činy nacistického Německa. Nepřítomnost rozhodné mezinárodní reakce možná umožnila nacistickému režimu pokračovat ve svém zločineckém úsilí s ještě větší razancí.

V dnešním světě je Křišťálová noc připomínána jako důležité varování, aby se podobné tragédie už nikdy neopakovaly. Připomíná nám důležitost obrany demokracie, lidských práv a právního státu proti silám, které usilují o jejich podkopání. Slouží také jako připomínka potřeby vzdělávání o historii a hrozbách vyplývajících z nesnášenlivosti, rasismu a diskriminace.

Křišťálová noc v Liberci

V Liberci stávala na místě dnešní krajské knihovny krásná velká synagoga, postavená v letech 1887-1889 v neorenesančním slohu. Patřila k architektonickým dominantách města. Právě za křišťálové noci byla ale vypálena. Zničení liberecké synagogy bylo jedním z mnoha brutálních aktů proti židovským sakrálním stánkům, které měly za cíl nejen fyzickou likvidaci židovského náboženského a kulturního dědictví, ale také zastrašení a odcizení židovské komunity od zbytku společnosti. Dalších 60 let byl Liberec a jeho židovská komunita bez svatostánku.

To se změnilo v roce 1998, kdy začala na místě bývalé synagogy stavba nové krajské knihovny, jejíž součástí byla i nová synagoga, moderní budova v kubistickém stylu s půdorysem ve tvaru cípu Davidovy hvězdy. Vžil se pro ni název „Stavba smíření“, jistě právem – jde o první stavbu synagogy ve střední Evropě po druhé světové válce.

Dnes tato nová modlitebna slouží jako důležité místo pro bohoslužby a setkávání členů židovské komunity v regionu. Právě tady jsme si včera připomněli události Křišťálové noci, za účasti řady významných osobností. V projevech opakovaně zaznělo, že antisemitismus nezmizel, jasným důkazem jsou události v Izraeli i reakce některých států i části veřejnosti na ně. Je potřeba bojovat proti jakémukoliv podněcování rasové nenávisti, hned v zárodku. Příkladů, kam až mohou projevy rasové nesnášenlivosti vést, najdeme v historii mnoho. Měli bychom se z historie poučit.

Jarmila Levko